Výsledky dotazníku

Komentář k výsledkům dotazníku spokojenosti se stravováním ve školní jídelně ZŠ a MŠ Křemže

Před několika týdny jsme formou dotazníku oslovili rodiče dětí ze školek, žáky i dospělé strávníky, pro které vaří naše školní jídelna. Naším cílem bylo získat podněty na cestě za zkvalitňováním stravy ve školní jídelně. Protože lidé obecně mívají sklon spíše kritizovat, čekali jsme s panem předsedou školské rady, který byl hlavním iniciátorem dotazníku, převahu negativních reakcí. Jsme si totiž samozřejmě vědomi limitů a omezení školního stravování i kompromisního jídelníčku, který musí uspokojit tříleté dítě v MŠ, stejně jako penzisty z řad tzv. cizích strávníků. Dalším faktorem, který vyřadí některá jídla, je nutnost, aby jídlo bylo možné udržet od deseti hodin dopoledne, kdy se vypravuje do první školky, až do půl druhé, kdy probíhá poslední výdej ve škole v hygienou dané vysoké teplotě, aniž by se výrazně zhoršila jeho kvalita. I z tohoto důvodu je jídlo určené k okamžité spotřebě. Častými kritiky byli právě ti, kteří si například jídlo po celý den zavřené v kastrůlkách ohřívali až k večeři. Vůně, kvalita a konzistence takového oběda je už opravdu vzdálená té, kterou měl oběd v době výdeje.
Navzdory našim očekáváním nás však dotazník velmi potěšil. Nejenom, že nadpoloviční většina dotazníků ohodnotila jídelnu pozitivně - výrazně pozitivně dopadly všechny MŠ - ale hlavně se rodiče i žáci většinou snažili objektivně posuzovat, přinášeli nápady a byli konkrétní. Samozřejmě, že byl rozdíl mezi přáními žáků a rodičů. Zatímco rodiče poměrně plošně zaškrtávali více rybího masa, zeleniny, žáci naopak ryby hodnotili většinově jako problém a navrhovali jejich vypuštění z jídelníčku. Stejně tak zeleninu ve vařené podobě. Několik alternativních rodičů požadujících v podstatě vegetariánskou stravu a několik žáků požadujících samá smažená jídla à la fast food a k pití limonády renomovaných značek tvořilo jen krajní polohy těchto dvou táborů. Jinak byly návrhy vesměs kompromisní a reálné. Jsem ale za tyto rozdíly rád, neboť ukazují naši těžkou pozici. Na jedné straně potřebujeme, aby žákům chutnalo, na druhé straně plníme požadavek rodičů na super zdravou stravu. Často stojí tyto skupiny proti sobě a výsledek je pak nutně kompromisem.
Přesto jste se na některých věcech shodli a my se chceme snažit vašim požadavkům vyhovět. Největší kritika se snesla na polévky vývarového tipu - jejich dochucování. Polévky jí asi necelá třetina žáků v ZŠ, v MŠ je dostanou všichni. Mnoho žáků tvrdí, že doma polévky nevaří, a proto si je nebere. Vzhledem k tomuto faktu jsou samozřejmě mírně v pozadí zájmu. Paní kuchařky se na problém zaměřily a hledají alternativy. Navštívili jsme i top jídelnu MŠ Duha v Soběslavi a inspirovali se. Je ale samozřejmě pravdou, že např. kulajda či hustá květáková polévka vyjdou minimálně dvojnásobně dráž než dochucená polévka vývarová.
Druhým nejčastějším plošným požadavkem bylo nahrazení vařené zeleniny čerstvou a také dostatek čerstvého ovoce. Také zde jídlo po jídle prochází paní kuchařky, aby vymyslely nové alternativy. Někde je vařená zelenina součástí jídla, jinde je přílohová. Tam lze hledat cesty. Čerstvé ovoce dáváme na samé hranici finančních možností. Jablka a hrušky kupujeme kvalitní od místních dodavatelů ze Lhenické oblasti, čerstvou zeleninu pak převážně dle sezónních možností. Navýšení této položky však nutně zvedá cenu celého jídla a to především v MŠ, kde děti konzumují i svačiny dopolední a odpolední.
U nejkritizovanějších tří jídel, krom vývarových polévek, které jsou kritizovány ve shodě, jde ještě o masové kuličky a bramborovou kaši z prášku, kde proti sobě stojí výrazně názor dětí a rodičů. Jde o pokrmy, z nichž prakticky nejsou zbytky, a dokonce jich musíme vařit víc, jak rádi je děti jedí. Masové kuličky jsou navíc z tzv. dětského programu, jejich složení je bezvadné s vysokým procentem masa. U kaše mají paní kuchařky navíc strach ze zhořknutí, když bude uvařena z čerstvých brambor a udržována 3,5 hodiny v předepsané teplotě.
Velkým tématem je používání tzv. polotovarů, kde valná většina rodičů nemá přesnou představu o tom, co děláme v kuchyni sami a co připravujeme. Abychom se porovnali s nejlepšími, vyjeli jsme pro inspiraci do výše zmíněné „top“ školky Duha Soběslav. Zjistili jsme, že v osmdesáti procentech vaříme ze stejných surovin, od stejných výrobců. Zbylých dvacet procent, které z kuchyně Duha dělají výjimečnou, se dělí mezi invenci, nové nápady, recepty a marketink, tedy schopnost svou práci prezentovat a tzv. prodat. Příkladem jsou například knedlíky, ať už plněné či přílohové. My je po celou dobu vždy připravujeme sami, ačkoli jsme pravidelně podezříváni z jejich nákupu. V naší kuchyni se míchá, kyne, plní a vaří. Do jídelníčku píšeme pouze „knedlíky“. V Duze ale okamžitě v tomto případě napíší, že nabízí „domácí knedlíky“. Máme tedy rezervy v prezentaci své práce. V samotném vaření se snažíme postupně inovovat a doplňovat repertoár novými recepty. Duha nás inspirovala i k určité svobodě v přístupu k projektu Zdravá školní jídelna. Inspirujeme se, ale otrocky nekopírujeme.
Zjistili jsme také, že cena, především za stravu v MŠ je neudržitelná snad ve všech provozech. K ní se ale osmdesát procent dotazníků vyjádřilo vstřícně. Většina by souhlasila se zdražením do deseti korun, což úplně neplánujeme. Jsme nicméně rádi, že díky Vám cítíme prostor pro růst.
Zpětně ještě jednou děkuji všem rodičům a žákům za masovou účast v dotazníkovém šetření, za podnětné nápady a připomínky. Mnohokrát děkuji za úvodní podnět, tvorbu dotazníku a spolupráci při vyhodnocení panu Jakubovi Troupovi, předsedovi současné školské rady, všem kolegům v MŠ i ZŠ za distribuci a samozřejmě našim paním kuchařkám za vstřícnost, trpělivost, ochotu spolupracovat a odolnost vůči stresu.

Mgr. Jiří Thám, ředitel ZŠ a MŠ Křemže